VYSOČINA: Zachránila partnerovi život

12. září 2024

VYSOČINA: Zachránila partnerovi život

Dvacetiminutovou resuscitací zachránila partnerovi život.

Bylo 8. června 2024. Paní Olga toho dne ani netušila, jak dramaticky se její odpoledne promění. Trávila poklidný den na chalupě se svým přítelem, který při sekání trávy náhle zkolaboval. Olga okamžitě přiběhla k jeho bezvládnému tělu a rychle si uvědomila, že jde o život.

Nezaváhala. Bez jakýchkoliv přístrojů nebo pomoci z okolí zahájila resuscitaci. „Nevěděla jsem, zda to dělám správně, znala jsem jen letáky z metra – stlačovat 90x za minutu? Ale kde? Přímo na srdci? Nevěděla jsem vlastně skoro nic, ale začala jsem. Minuta jako by trvala hodinu, propadala jsem hysterii a beznaději,“ popisuje situaci Olga. „I Přes moje volání o pomoc, které mi bralo sílu, nikdo neslyšel, nikdo nešel,“ dodává vzápětí.

V té chvíli neměla u sebe ani mobilní telefon, který zůstal v chalupě. „Musela jsem udělat velmi těžké rozhodnutí – zanechat masáže a běžet pro mobil, zavolat 155. Nejsem pyšná na to, jakým způsobem jsem sdělovala hlasu na druhé straně, kde se nacházíme, křičela jsem, prosila, ať rychle někdo přijede,“ vzpomíná Olga na chvíle, kdy za pomoci operátorky Světlany pokračovala v oživování, zatímco čekala na příjezd záchranářů z Jihlavy a Chotěboře. „Byly to velmi dlouhé minuty. Kdybych měla sílu plakat radostí, když jsem uslyšela v dálce vrtulník, plakala bych,“ dodává.

Posádka vrtulníku přistála přibližně 200 metrů od místa, kde se tragédie odehrávala. "Terén byl složitý, dotyčné osoby jsme nemohli okamžitě najít," vzpomíná na zásah záchranář Honza. Olga, vyčerpaná, ale odhodlaná, se nevzdávala. Pokračovala v oživování a doufala, že pomoc brzy dorazí. Když letečtí záchranáři doběhli na místo, ihned aplikovali výboj defibrilátorem Tempus – a to byl zlom. Srdce naskočilo a po několika nekonečných minutách začalo znovu pumpovat krev.

Olga byla vyčerpaná, ale vědomí, že zachránila svého přítele, jí dodávalo sílu. Díky její rychlé a odhodlané reakci přežil situaci, která by pro mnohé znamenala konec. „Asi už nikdy nepochopím, jak se to stalo, jako by to celé byl jen sen… ale on žije! Zažila jsem nekonečné hodiny a dny, kdy mi lékaři z ARO nemocnice Jihlava nedokázali říct, jaké bude mít tak dlouhá resuscitace následky, v jaké kondici bude jeho mozek, jak vážně je srdce poškozeno. Ale zázraky se dějí, i když jsem na ně nikdy nevěřila. Cesta to byla nelehká pro celou naši rodinu, náročná operace i rekonvalescence, ale už zase fungujeme jako dřív,“ popisuje šťastný konec.

Paní Olga ten den prokázala neuvěřitelnou odvahu a odhodlání. Je to jen pár dní, co přijela spolu s přítelem navštívit naše záchranáře v Jihlavě a Chotěboři. „Museli jsme se setkat s těmi, kteří nám na pomoc přiletěli a naprosto profesionálně pokračovali v záchraně života, bez ohledu na cokoliv. A nesmělo chybět ani setkání se záchranářkou Veronikou z Chotěboře a jejím jedinečným řidičem Radkem, který za pacientem se sanitou zvládl terén, který vlastně ani zvládnout nejde. Můj přítel všechny tyto skvěle lidi viděl vlastně “poprvé” a přesto to byly chvíle plné radosti, dojetí, ale i humoru, a hlavně velkých díků. NIKDY na ně, na každého z nich nezapomeneme, nikdy nepřestanou mít náš obdiv a úctu!!!“

Zdroj: Zdravotnická záchranná služba Kraje Vysočina.